Historie Tělocvičné jednoty Sokolu Dětmarovice 

Tělovýchovná jednota Sokol Dětmarovice byla založena 21. srpna 1921. Jeho prvním náčelníkem byl zvolen dětmarovický drogista Karel Sobola. Tělovýchovná jednota Sokol Dětmarovice patřila do sokolské župy Těšínské Jana Čapka. Spolkovou místností byl sál hostince U Něbroje v centru obce. Byla to vhodná místnost pro pořádání plesů a šibřinek a také divadelních představení.

Mezi zákládající členy patřili Andělín Kočí, Josef Rosman a slečny Karla a Krista Bartulíkovy. Brzy se konalo první veřejné cvičení v Kijonkově dolku, neboť vlastní cvičiště ještě Tělovýchovná jednota neměla. Cvičení se zúčastnily i některé okolní sokolské jednoty, např. Doubrava. Sokoli z Dětmarovic se účastnili také dvou velkých akcí, byl to župní slet v Moravské Ostravě v červnu 1922 a veřejné cvičení v Karviné - Dolech. Z předválečných cvičitelů a cvičitelek můžeme jmenovat pana Teofila Rosmana, Bedřicha Huplíka, paní Leonku Karasovou-Krůlovou, Růženu Huplíkovou a jistě byla i řada dalších.

V roce 1923 začaly přípravy na zřízení sokolského cvičiště. Pozemek, který k vybudování hřiště jednota koupila, měl jen poloviční rozlohu dnešního. Později byly ke stávajícímu pozemku přikoupeny další parcely.

V roce 1930 byla na cvičišti vystavěna menší stavba, která sloužila pro úschovu sokolského nářadí a nahoře byla tato budova upravena jako pavilon pro hudebníky. Ukončení stavby pavilonu bylo oslaveno ochotnickým divadelním představením. Od roku 1928 byl starostou jednoty pan Josef Rosman. Zajímavostí je, že až do roku 1938 jednota provozovala hostinec U Mžička a poté U Vichra. Získané finance šly na tělovýchovnou činnost.

Samozřejmostí byla účast na všesokolských sletech, nácvik skladeb a účast na veřejných cvičeních okrsků a župy. V době X. všesokolského sletu v roce 1938 byl starostou jednoty Karel Russina, řídící učitel školy u kostela. Činnost Sokola, stejně jako dalších spolků, byla na téměř sedm let přerušena okupací Poláků a později Němců. Ihned po osvobození byla činnost sokolské jednoty slavnostně obnovena.

Nácvik cvičení okamžitě zahájily všechny věkové kategorie. Cvičilo se v hostinci U Něbroje a u Riegera. Jednota se připravovala na XI. všesokolský slet pod vedením cvičitelů pana Bořivoje Baňky, Františka Sikory a cvičitelek paní Růženy Huplíkové, Karly Bartulíkové, Olgy Šmídové-Vozňákové, Marie Švajné-Mazurkové a dalších.

Po únorových událostech v roce 1948 došlo v sokolském hnutí k čistkám a mnoho funkcionářů muselo opustit výbory jednot. To postihlo také dětmarovického starostu Sokola Karla Russinu.

Dalším předsedou se stal v roce 1948 obvodní lékař MUDr. Josef Kania. Z jeho iniciativy byla zahájena stavba Sokolovny. Stavba trvala čtyři roky a brigádnicky se na ní podílelo 140 občanů. K užívání byla předána 20. června 1954 a začala plnit také funkci školní tělocvičny. Činnost TJ se začala opět rozvíjet, blížila se I. celostátní spartakiáda. Zájem o cvičení a cestu do Prahy byl enormní.

Tak například dětmarovické ženy se od roku 1955 pravidelně zúčastňovaly nácviku na každou spartakiádu. Díky dobrému vedení svých cvičitelek a díky své píli a dovednosti ani na jednom vystoupení na Strahově nechyběly.

Na spartakiády nacvičovali také muži, dorost i žactvo. V roce 1965 se do Prahy kromě dvanácti žen dostalo také šest dorostenek a dokonce dvanáct žákyň.

V TJ vnikly oddíly a odbory. Některé pracovaly jen krátce, jiné se staly základem celé činnosti. Byly to například šachy, stolní tenis, cyklistika, házená, jezdectví, kopaná, která se časem osamostatnila, a další. Při TJ působil také loutkářský soubor.

Události roku 1968 ovlivnily naši jednotu. Ta reagovala na výzvu obnovené České obce sokolské ( ČOS ) , ale známý vstup armád Varšavské smlouvy učinil všem obrodným snahám konec. Normalizace a čistky znamenaly pro některé členy výboru zákaz činnosti ve funkcích (pánové Švajný, Kočí, Kalivoda). Aby si strana zajistila vedoucí úlohu i v naší TJ, dosadila do výboru pana Miloše Sýkoru, ing. Jiřího Krůla a pana Albína Liberdu. Opět měla jednota štěstí. Všichni tři se stali velmi platnými členy Sokola, činnost pokračovala úspěšně dál. Kromě sportovní a tělovýchovné to byla i činnost společenská, od r. 1969 se začaly pořádat plesy v sokolovně.

Nejvíce zájemců vždy sdružovala Základní tělesná výchova. Vrcholem jejich cvičení byly spartakiády v Praze, tělovýchovné slavnosti v Michalovcích a Bratislavě, místní vystoupení ve spolupráci se školou, okrskové, okresní a krajské spartakiády. Významnou akcí byl družební večer s okresem Vyškov v roce 1973 v naší sokolovně. Každoročně byly pořádány tělovýchovné akademie a nespočetné množství různých závodů a soutěží pro děti a mládež. Z obětavých cvičitelů jmenujme např. paní Růženu Huplíkovou, Emila a Milku Tkáčovy, Věru a Fr. Sikorovy, Jarmilu Madejovou-Tymčovou, Miloše Sýkoru, z učitelů Brychtu a Přibyla, paní učitelku Kudělkovou-Čempelovou, Čechalovou-Malcharovou, Zdeňku Šafarčíkovou-Pavlíkovou.

Odbor turistiky založil JUDr. Otakar Karas, zasloužilý mistr turistiky. Rozvíjel práci s mládeží, se spolupracovníky organizoval patnáct ročníků celostátního dálkového pochodu Jarní slezské šlápoty z Dětmarovic na Kotař. V počátcích byla účast 200-300 pochodníků. Později zájem o pochody opadl a odbor zahájil méně náročnou turistickou akci v domácím prostředí Dětmarovické groble.

Stolní tenis v uplynulých třiceti letech prožíval období úspěchů i stagnace. Od r. l958 se začal pěstovat závodně a družstva startovala v okresním přeboru, krajské soutěži i krajském přeboru. Oddíl pořádal turnaj O pohár MNV, později O pohár obce, a patřil k nejstarším turnajům v okrese. V počátcích k oporám patřili hráči Jurčík, Klimša, Liberda, Staněk, Křivanová, Pavlovská, Nogová a později z žáků Ivánka, Cimaly, Mazurka, Karase vyrostla další hráčská generace a ve třetí vlně to byli nejúspěšnější odchovanci Sikora, Klimša ml., Nerychel, Blaník, Valica, Čempel, bratři Absolonové, Dvořák, Šeliga, Florek, Chorovský a hostující hráči Pospiech, Jednický, Jendryštík Eda, Videnka. Dlouholetým předsedou oddílu byl pan Jan Kalivoda..

V roce 1964 byly přistavěny šatny pro oddíl kopané a následně poté zřízena schůzovací místnost. V sedmdesátých létech začal tělocvičnu ohrožovat zhoubný "hřib". V roce 1977 od jara do podzimu byla vytrhána podlaha, vyvezena škvára, provedena izolace, betonování a položení nových parket.

Na několikaměsíční práci se podílela celá jednota od žáků až po ty nejstarší. Díky dotacím ČSTV na stavební údržbu byla v roce 1985 pokryta sokolovna plechem, v roce 1988 bylo v budově zavedeno ústřední topení, v létech 1990-91 se prováděly úpravy v bytových prostorách, rekonstrukce elektroinstalace, oplocení hřiště, malování tělocvičny, v roce 1992 po odchodu fotbalistů byla zahájena přestavba šaten a sociálního zařízení, oprava buňky na hřišti (vodoinstalace), v roce 1993 byla sokolovna plynofikována a vyměněna okna v části bytu a kuchyňce, v dalším roce byl strop tělocvičny zateplen prefizolem, v roce 1995 bylo provedeno venkovní zateplení plastem, oprava venkovních omítek, výměna okapových žlabů, obložení a vybavení koupelny .V tomto roce by1 proveden venkovní nástřik všech objektů v areálu TJ.

0dborné práce zajišťovaly firmy, co bylo v silách členů jednoty se dělalo brigádnicky a svépomocí. Finanční prostředky byly získány od ČSTV, obce, EDĚ, značnou část tvořily vlastní finance jednoty. Nejvíce hodin odpracovali manželé Sikorovi, Malcharovi, Kočí Lumír, Jendryštík Emil a Eda a desítky dalších, kteří jsou uvedeni v kronice.

Mnoho členů spojilo svůj život s životem sokolské jednoty. Takovou členkou byla Anna Šafarčíková. Třicet šest let byla věrným strážným duchem Sokolovny. Pan Jan Kadula, dlouholetý jednatel a zapisovatel jednoty, pan Jaroslav Švajný, zanícený vlastenec a sokol, dlouholetý pokladník, zakládající členové a členové až do smrti pánové Josef Rosman a Andělín Kočí, z obětavých žen paní Růžena Huplíkova, Rudolfína Madejova a Růžena Ježkova, manželé Tkáčovi a nespočet dalších.

Nastoupila další generace jako manželé Věra a František Sikorovi, Anna a Oldřich Malcharovi, Jiřina a Lumír Kočí, dlouholetý pokladník pan Miloš Sýkora, pan Emil Jendryštík, ing. Jiří Krůl. Později Lenka a Ivo Zajoncovi, Anna Pavlíková,Eva Kalivodová a další.

Věřme, že budoucnost naší sokolské jednoty je zajištěna. Název Sokol se jejím funkcionářům podařilo zachovat přes nemalé obtíže v minulých letech. Ironií osudu je fakt, že po roce 1989 se jednota nestala součástí České obce sokolské ( ČOS) , ale zůstala v ČSTV. Výsledkem byl majetkový spor, kdy sokolovna byla majetkem TJ Sokol Dětmarovice a pozemek pod ní a okolní parcely byly majetkem ČOS. K řešení tohoto majetkového sporu došlo v roce 2007.Stalo se tak rozhodnutím valné hromady z 1.3.2007 , kdy zanikla Tělovýchovná jednota Sokol Dětmarovice působící pod ČSTV a ustavil se nový subjekt, Tělocvičná jednota Sokol Dětmarovice ,která je součástí České obce sokolské, župa Beskydská - Jana Čapka.Starostou byl zvolen ing. Libor Téma. K 2.4.2009 je datována darovací smlouva mezi Českou obcí sokolskou a Tělocvičnou jednotou Sokol Dětmarovice, na základě které bylo darováno naší T.J. pět parcel v jejím areálu . Do katastru nemovitostí v Karviné zapsáno 24.4.2009. Po tomto kroku život jednoty dále pokračoval.

V sokolovně byly provedeny úpravy šaten,banketky , klubovny, kuchyně,položena nová krytina střechy nad částí se šatnami,vyměněny okapy , renovována elektroinstalace v celém areálu,natřen plot a další drobné akce.

Pokračují sportovní činnosti. Odbor všestrannosti: Aerobik, zdravotní cvičení žen, volejbal, nohejbal,cvičení mladšího žactva. Po letech přestávky obnovil svoji činnost oddíl stolního tenisu a je velmi úspěšný. V současné době reprezentují oddíl stolního tenisu v regionálním přeboru hráči Paloncy, Šeliga, bratři Adamczykové, Ivo Absolon.

Je zachována tradice oblíbených Sokolských plesů , pochodu Dětmarovické groble a objevují se nové akce. V roce 2011,který je 90.výročím založení Sokola , pokračuje T.J.dále ve své činnosti s nově zvoleným starostou ing.Markem Svrčinou.

Ani v posledním desetiletí prvního století činnosti jednoty jsme nezaháleli a zvelebovali jsme sokolský areál. Byla vyměněna okna a vstupní dveře, zhotovená nová podlaha v tělocvičně, namontován kondenzační plynový kotel, na hřišti je možné posedět na nových lavičkách, místo starých stromů v areálu jsou postupně sázeny nové, sokolovna je připojena k obecní kanalizaci.

Samozřejmě nezaostáváme ve sportovní činnosti. V odboru všestrannosti pokračuje oddíl aerobiku a zdravotního cvičení žen, stejně jako nohejbal, cvičení žáků a badminton. Aktivně hrají i stolní tenisté, včetně oddílu žáků.

Na své oblibě neztratily Sokolské plesy, ani pochod Dětmarovické groble, kde byla k trasám na 12 a 25 km v roce 2015 přidána nová trasa na 6 km. Naše členky se aktivně zúčastnily obecních oslav ke 100. výročí založení republiky v roce 2018 a předvedly se na dobové módní přehlídce.

Jednota žije i pořádáním menších akcí jednotlivých oddílů.

V roce 2011 se nastěhovali do sokolského bytu noví správci sokolovny, manželé Iveta a Robert Trnění s rodinou, kteří se aktivně podílejí na zvelebování areálu, bytu a organizování společenských akcí v sokolovně. V průběhu desetiletí pracovali ve výboru Marek Svrčina, Ivana Nádvorníková, Jana Bochenková, Ivo Absolon, Jana Kubátková, Miroslav Dvořák, Taťána Čempelová, Iva Kyjonková.V oddílech dále aktivně pracovali např. Milan Čempel, Vlastimil Paloncy, Roman Šeliga, bratři Adamczykové, Eva Zučková, Martina Šotová, Andrea Nowaková, Karla Zemanová, Simona Témová , Ludmila Černá, Michaela Kaděrová a mnoho dalších.

V naší činnosti nás velmi omezil výskyt viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc Covid 19. Od března 2020 a velkou část letošního roku 2021 byl díky epidemii této nemoci ochromen život v celé České republice i ve světě. Z těchto důvodů jsme nemohli uskutečnit 37. a 38. ročník Dětmarovických groblí ani ples. Mnoho činností se přesunulo do online prostoru na internet. I členky aerobiku využily tento způsob komunikace.

Do druhého století existence Sokola v Dětmarovicích, které rokem 2021 začíná, vstupujeme s nadějí, že se jeho činnost bude rozvíjet i v dalším období a dokážeme spolek předat další generaci v dobré kondici tak, aby mohlo být stále naplňováno motto zakladatelů Sokola:

"V zdravém těle - zdravý duch! V mysli vlast, v paži sílu! Tužme se!"

Na závěr určitě patří poděkovat za velkorysou a štědrou podporu naší jednoty obci Dětmarovice. Jedná se nejen o podporu finanční, ale také o pomoc při údržbě areálu pravidelným sečením či sběrem listí na podzim. Krásný a udržovaný sokolský areál pak může využívat ke svým akcím, jako je pouť, obecní slavnost či promítání letního kina nejen obec, ale také ostatní spolky v obci, např. hasiči, SRPŠ, zahrádkáři a další. Sokol tak nadále podporuje a udržuje ducha vzájemné pospolitosti .

Výbor T.J. Sokol Dětmarovice

Předsedové, starostové T J Sokol Dětmarovice

Ludvík Koval

1921 - 1922

Jan Vicher

1922 - 1927

Josef Rosman

1927 - 1938

Karel Russina

1945 - 1946

MUDr. Josef Kania

1948 - 1959

Rudolfína Madejová

1960 - 1961

JUDr. Otakar Karas

1962 - 1965

Ing. Bořivoj Baňka

1965 - 1968

František Sikora

1968 - 1972

Ing. Jiří Krůl

1973

František Sikora

1974 - 1990

Ing. Karel Valica

1991 - 1994

Lumír Kočí

1995 - 2004

Ivana Nádvorníková

2005 - 2007

Ing. Libor Téma

2007 -2011

Ing. Marek Svrčina

2011 - doposud